Menu
Diabetická neuropatie patří k hlavním příčinám vzniku diabetické nohy. Oběma zdravotním komplikacím lze předcházet a při včasné diagnostice je také úspěšně...
Diabetická neuropatie patří k hlavním příčinám vzniku diabetické nohy. Oběma zdravotním komplikacím lze předcházet a při včasné diagnostice je také úspěšně léčit.
Diabetická neuropatie patří k hlavním příčinám vzniku diabetické nohy, která je jednou z nejobávanějších komplikací diabetu [1]. Diabetická noha při nesprávné léčbě zásadně zhoršuje kvalitu života diabetika, v nejhorších případech se však může skončit i amputací. Takovému scénáři můžete naštěstí předejít včasnou diagnostikou a prevencí.
Diabetická noha – důsledek diabetické neuropatie - obsah článku
Samotná neuropatie může být následkem různých onemocnění, např. infekcí, traumatických zranění, metabolických problémů, genetických poruch či vystavení organismu toxinům.
Diabetes způsobuje diabetickou neuropatii, tedy poškození periferních somatických nebo autonomních nervů. Jde o jednu z pozdějších komplikací diabetu, která postihuje lidi s cukrovkou 1. i 2. typu.
Diabetická neuropatie má několik forem, přičemž nejčastější z nich je distální senzitivní a senzitivně-motorická polyneuropatie. Právě tato forma postihuje dolní končetiny a je příčinou vzniku syndromu diabetické nohy.
Další poměrně běžnou formou je proximální motorická polyneuropatie, která je charakteristická slabostí a hypotrofií svalů pánevního pletence a stehenního svalstva. K atypickým formám patří např. akrodystrofická, fokální a multifokální, ataktická nebo neuropatická neuropatie.
Mezi hlavní příčiny vzniku diabetické neuropatie patří dlouhodobě přetrvávající hyperglykémie. Při 2. typu diabetu jde zároveň o častý příznak, na jehož základě je diagnostikováno samotné onemocnění, protože vyšší hodnoty cukru v krvi, které vedou ke vzniku neuropatie, nemusí člověka v životě omezovat zásadním způsobem.
Na vzniku neuropatie se podílí i ateroskleróza (poškození malých cév, které vyživují nervy), genetika, vyšší věk, vysoký cholesterol (LDL) a krevní tlak. Důležitou roli hraje také životospráva. K rizikovým faktorům patří konzumace alkoholu, kouření, do jisté míry i obezita a sedavý způsob života.
Diabetická neuropatie může způsobovat bolesti v dolních končetinách
Rozeznáváme 2 hlavní formy diabetické neuropatie, a to bolestivou [2] a nebolestivou. Silné bolesti dolních končetin (případně jiných částí těla – v závislosti na typu neuropatie) se objevují zejména při akutních formách onemocnění. Při chronické senzitivně-motorické polyneuropatii se primárně objevuje ztráta citlivosti (tlak, teplo, chlad, vibrace atd.) a následně i motorické změny a poruchy reflexů [3].
Nervové poruchy se zpravidla objevují symetricky, tedy na obou končetinách, vyloučeno však není ani asymetrické poškození nervů. Častým příznakem je tzv. prestézie, což je pocit mravenčení (převážně v prstech) v kombinaci s palčivou bolestí, a klidová bolest, která je výrazná zejména v noci, kdy pacient nesnese přikrytí pokrývkou – tyto bolesti často zmizí při pohybu nebo použití studených obkladů.
Lidé s diabetickou neuropatií často trpí zvýšenou únavou končetin, svalovou slabostí, křečemi, otoky a nejistotou při chůzi i v postoji. K dalším typickým příznakům diabetické neuropatie patří vznik kladivkovitých prstů a porucha potivosti kůže na dolních končetinách včetně chodidel. Snížení potivosti je právě tou komplikací, která může způsobit praskání kůže, rozvoj nehojících se ran a následný vznik diabetické nohy.
Diagnostika diabetické neuropatie zahrnuje několik základních kroků, a to stanovení anamnézy, objektivní klinické neurologické vyšetření, elektromyografie, kvantitativní vyšetření senzitivních funkcí, vyšetření jednotlivých autonomních funkcí, biopsii nervu a kůže a korneální konfokální mikroskopii.
Diabetická neuropatie je diagnostikována na základě sledování patologických kožních příznaků (rány, citlivost pokožky apod.)
Stanovení anamnézy je zaměřeno na patologické příznaky, které mají přednostně vyloučit nebo potvrdit jiný typ neuropatie, jako je ta diabetická. Častým problémem je však asymptomatický průběh onemocnění. Podle statistik se bolestivá forma diabetické neuropatie vyskytuje až u téměř 30% pacientů, přičemž 12% z nich svého lékaře o bolestech neinformuje.
Důležitější částí diagnostiky diabetické neuropatie je proto klinické vyšetření, které zahrnuje posouzení:
Diabetická noha patří k nejzávažnějším komplikacím diabetu. Jde o infekci, ulceraci (vředovatění) nebo poškození hlubokých tkání na chodidle (resp. na noze, kdekoli níže od kotníku), případně o kombinaci těchto diagnóz.
Vzniku diabetické nohy předchází nejčastěji poškození nervové tkáně, tedy neuropatie. Dalšími možnými příčinami jsou nedostatečné prokrvení dolních končetin (diabetická angiopatie [4], resp. ischémie), kostní a kloubové postižení (diabetická osteoartropatie – neúrazová destruktivní nemoc kloubů) a následná infekce tkání a kostí. Nejčastějším „spouštěčem“ je poranění nohy a následné neúspěšné hojení rány.
V závislosti na příčiny vzniku diabetické nohy rozlišujeme [5]:
Nejzávažnější komplikací (možná amputace nohy [6]), která doprovází syndrom diabetické nohy, je vznik a vývoj diabetického vředu, při kterém je třeba rozlišovat příčinu jeho vzniku.
Diabetický vřed způsobený poškozením nervů (neuropatický vřed)
Rizikové faktory:
Příznaky:
Diabetický vřed způsobený poškozením cév
Rizikové faktory:
Příznaky:
Diagnostika diabetické nohy zahrnuje prohmatání a sledování typických příznaků tohoto syndromu – kladívkové prsty, deformity, suchá kůže a ragády (drobné trhliny kůže) [7], hyperkeratózy, přítomnost mykózy atd.
Nejčastěji využívaným systémem k posouzení stupně diabetické nohy je Wagnerova klasifikace [8], při které se posuzuje hloubka vředů a přítomnost infekce:
Léčba diabetické neuropatie má několik fází. První z nich, kterou má na starosti diabetolog, je léčba kauzální [9], t.j. zaměřena na co nejlepší metabolickou kompenzaci samotného diabetu (především kompenzace glykémie), která oddálí progres onemocnění.
Druhou fází je léčba patogenetická nebo tzv. onemocnění modifikující (zabezpečuje ji diabetolog ve spolupráci s neurologem). V současnosti je k léčbě diabetické neuropatie používaná kyselina alfa-lipoová, jejíž účinky potvrzují i mnohé velké klinické studie.
Kyselinu alfa-lipoovou lze užívat intravenózně (do žíly) nebo perorálně (léky). Dalšími látkami, které se zvyknou podávat v kombinaci s kyselinou alfa-lipoovou, jsou benfotiamin a aktovegin. Jejich účinek je komplexní.
Léčba diabetické nohy [10] spočívá v její správném ošetřování a odlehčení chodidla. Prvotní ošetření provádí lékař. Zahrnuje ošetření vředů/ran, odstranění mrtvé tkáně včetně ztvrdlé kůže na jejich okrajích. Pacient si následně rány ošetřuje sám, přesný postup a vhodné pomůcky však musí vybrat lékař.
Na rány nesmí být vyvíjen tlak, další léčba proto spočívá v odlehčení celého chodila. Nejčastěji se za tímto účelem používají berle v kombinaci s různými typy tzv. kontaktní fixace (speciální obuv, plastická sádra atd.). V pozdějších fázích onemocnění není vyloučeno ani používání invalidního vozíku nebo klid na lůžku.
Léčba diabetické nohy zahrnuje i odstranění příčin, které zhoršují prokrvení dolních končetin a vznik aterosklerózy – špatná kompenzace diabetu, kouření, vysoký krevní tlak a cholesterol, obezita, nadměrná srážlivost krve. Důležitou součástí je také léčba infekce [11] – pravidelné a důkladné čištění ran, užívání léků – antibiotik.
Přesný postup léčby diabetické nohy se odvíjí také od příčiny jejího vzniku. Neuropatické vředy zvyknou schnout, což komplikuje jejich hojení. Při jejich léčbě se proto využívají vlhké převazy s antimikrobiálními vlastnostmi. V případě ischemického defektu je terapie zaměřena na prokrvení dolní končetiny. Poškozená/odumřelá tkáň je ošetřovaná suchou metodou. Důležitá je také pravidelná dezinfekce a odstraňování odumřelých částí.
Prognózu léčby diabetické nohy ovlivňuje zejména stupeň poškození tkáně v době jejího nasazení. Včasná diagnostika je proto alfou a omegou.
Riziko amputace při syndromu diabetické nohy, a to až o více než 50%, snižuje prevence, včasná diagnostika a péče:
V případě, že vám byla diagnostikována diabetická neuropatie, zároveň však netrpíte diabetickou nohou, na chodidlech tedy nemáte žádné rány či vředy, měli byste se pravidelně věnovat pohybu. Ideální formou pohybové aktivity je chůze na kratší vzdálenosti (cca do 6 km). Pozor, nadměrné zatěžování nohou není vhodné (např. celodenní túra, dlouhodobá práce ve stoje atd.). Péče o nohy při diabetické neuropatii je v ostatních směrech stejná.
