Menu
Příčiny vzniku cukrovky se liší podle toho, jaký typ cukrovky máte. Přečtěte si o nejčastějších příčinách vzniku všech typů cukrovky.
Příčiny vzniku cukrovky se liší podle toho, jaký typ cukrovky máte.
Jedno je však jisté.
K tomu, aby organismus využil glukózu efektivně je potřebný inzulín, jehož zhoršená sekrece je často charakteristická právě při cukrovce.
Príčiny vzniku cukrovky – Spoznajte hlavné príčiny cukrovky
Tím to však nekončí.
Často se také stává, že slinivka produkuje inzulinu dostatečné množství, ale buňky jsou na inzulín rezistentní, což znamená, že velká část glukózy zůstane v krvi.
Na otázku "co způsobuje cukrovku?" bychom se proto mohli zeptat i "co způsobuje nedostatečnou sekreci inzulínu a inzulínovou rezistenci?".
Všechny potřebné odpovědi na tyto a další otázky se dozvíte už o malou chvíli a také Vám prozradíme užitečné tipy na léčbu a snížení rizika vzniku cukrovky.
V obecné rovině můžeme říci, že cukrovka 1. typu je způsobena imunitním systémem organismu. Jedná se tedy o autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém znefunkční beta buňky pankreatu a tím znemožní produkování inzulínu.
Možná se zamýšlíte, proč by imunitní systém, jehož úkolem je bojovat proti infekcím, virům a dalším cizím organismům bojoval proti sobě samému.
K objasnění proč je tomu tak, je třeba porozumět první příčině vzniku cukrovky.
Za běžných okolností ví imunitní systém velmi účinně bojovat proti virovým infekcím. Při napadení virem produkuje imunitní systém protilátky (imunoglobuliny), kterými imunitní systém neutralizuje viry a další hrozby.
Některé viry mohou mít stejné nebo velmi podobné antigeny jako samotné beta buňky pankreatu a v tom případě se může stát, že tyto protilátky začnou ničit kromě viru i beta buňky.
Zničení beta buněk pankreatu imunitním systémem se neděje ze dne na den, ale je možné s určitostí říci, že tyto podobné antigeny patří mezi spouštěcí mechanismus vzniku diabetu 1. typu.
Jedno je však jisté
Ne všechny viry mohou kopírovat antigeny beta buněk.
Ve skutečnosti je třeba, aby antigeny viru byly velmi podobné antigenem beta buněk pankreatu a proto je pouze několik virů, které mohou spustit proces napadení beta buněk imunitním systémem.
Některé z těchto virů jsou:
Viry Coxsackie B1 - Viry Coxsackie skupiny B jsou silně spojovány se vznikem diabetu 1. typu. Tyto viry obsahují 6 sérotypů B1-B6, z nichž u B1 bylo prokázáno zvýšené riziko autoimunitního mechanizmu pankreatických ostrůvků. Vakcína proti viru Coxsackie B1 (vakcína CVB1) byla testována zatím na myších a úspěšně se podařilo dosáhnout ochranu proti šíření viru do slinivky a zabránit tak poškození beta buněk a vzniku diabetu 1. typu. Budoucí vývoj vakcíny a testy jsou však nutné, aby bylo možné úspěšně aplikovat vakcínu i na člověka.
Zarděnky (spalničky) - Přestože zarděnky nepatří mezi nebezpečné virové onemocnění u dětí, mohou se na dítě přenést ještě před narozením a v tom případě může mít tento virus vážnější dopad na zdraví dítěte. Virus se může přenést přes placentu matky a napadnout tak dítě, které ještě nemá vyvinutou imunitu dostatečně na to, aby se organismus uchránil před tímto virem. Virus může následně infikovat beta buňky pankreatu a způsobit tak cukrovku 1. typu.
Virus Mumps (zánět příušnic) - Mumps je druh viru, který se taktéž může objevit u dětí a to obvykle do věku 14 let. Mumps virus může napadnout slinivku, v níž se může reprodukovat a v průběhu let zničit beta buňky slinivky.
Rotavirus - Rotavirus může vyvolat silnou autoimunitní odezvu a je asociovaný se vznikem pankreatitidy a diabetu 1. typu. Rotavirus se obvykle objevuje u dětí a je častou příčinou silného průjmu.
Genetika je často spojována se vznikem cukrovky 1. typu. Pokud cukrovku 1. typu už měl někdo s vašich příbuzných, tak se toto riziko přenáší i na další generace. Bylo zjištěno, že určité skupiny genů patřících do komplexu HLA (Hlavní histokompatibilní komplex) zvyšují riziko autoimunitní reakce na beta buňky.
HLA geny jsou zodpovědné za tvorbu buněčných proteinů, které jsou nezbytné pro správnou funkci imunitního systému. Tyto buněčné proteiny slouží k ochraně organismu před napadením cizími organismy jako jsou různé bakterie nebo viry.
U některých z těchto genů existuje větší pravděpodobnost, že způsobí cukrovku 1. typu jako u jiných, které mohou organizmus před jejím vznikem chránit.
...a to není všechno...
Některé geny, které jsou zodpovědné za vznik cukrovky se zvyknou vyskytovat častěji u určitých typů rasy a etnicity. Například v číně je výskyt cukrovky 1. typu nejnižší, zatímco v evropě je prevalence podstatně větší.
I když určitý typ genů zvyšuje pravděpodobnost vzniku diabetu 1. typu, tak stále se nejedná o jediný faktor, kvůli kterému se u člověka s určitostí vyvine cukrovka. Můžete mít například tyto geny, ale cukrovka se u Vás objevit vůbec nemusí.
Často tedy jde spíše o souhrn několika faktorů, které způsobí cukrovku 1. typu.
Narozdíl od diabetu 1. typu je cukrovka 2. typu způsobena často dlouhodobě nesprávným životním stylem.
Až 90 procent všech diabetiků 2. typu mají nadváhu nebo obezitu. Existuje tedy silná korelace mezi nadváhou a vznikem cukrovky 2. typu.
Studie z univerzity Newcastle v anglii totiž odhalila, že příliš mnoho tuku v játrech a slinivce způsobuje inzulínovou rezistenci a zhoršení produkce inzulínu.
Navíc vysoké množství tuku v játrech způsobí, že játra se stávají také na inzulín rezistentní, což znamená, že takto rezistentní játra přestanou reagovat na signály inzulínu, aby přestali produkovat glukózu do krve.
To bude mít za následek zvýšení glukózy v krvi a rizika vzniku cukrovky 2. typu (nebo zhoršení její léčby). S vysokou hladinou glukózy se pojí také vysoká hladina LDL (špatného) cholesterolu, takže tuk se ukládá i do oblasti slinivky a brání v produkcí inzulínu.
Játra jsou důležitým orgánem nejen na očištění organismu od toxinů, ale také mají důležitou roli v regulaci glukózy v krvi. Za normálních okolností, pokud je v krvi málo glukózy a hrozí hypoglykémie, játra regulují hladinu glukózy prostřednictvím glukogenézy, což znamená, že přemění nesacharidové složky na glukózu.
Glukogenéza je také aktivována tehdy, pokud jsou játra rezistentní na inzulín a přeměna nesacharidových složek na glukózu už přestává plnit účel.
Játra zvyšují hladinu glukózy v krvi i přesto, že už organismus glukogenézu nepotřebuje a nastává hyperglykémie.
Nadváha a obezita patří mezi hlavní příčiny inzulínové rezistence jater a tím pádem i cukrovky 2. typu.
...a co další příčiny cukrovky 2. typu?
Existují i další faktory, které ovlivňují vývoj diabetu 2. typu.
Tak, jako při prvním typu, i vznik cukrovky druhého typu může podpořit dědičnost. Riziko vzniku diabetu 2. typu se Vám zvyšuje přibližně na 40% v případě, že měl Váš rodič cukrovku 2. typu.
Některé změny v DNA a mutace genů, které člověk zdědil mohou být citlivější na určité faktory, které ovlivňují vznik diabetu 2. typu.
Jedná se především o mutace genů, které určitým způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi.
Mnohé další faktory, které ovlivňují vznik diabetu 2. typu mají v konečném důsledku co dočinění se vznikem nadváhy nebo obezity. Jedná se především o sedavý život bez pohybu, hodně stresu, nedostatečný spánek a dokonce i některé chemikálie, které se často nacházejí všude kolem nás a kterým se jen těžko dá vyhnout.
Jedná se o takzvané perzistentní organické polutanty, mezi které patří i pesticidy a mnoho dalších látek. Tyto toxiny mají silný vliv na vývoj mnoha onemocnění včetně inzulinové rezistence a diabetu 2. typu.
Hlavní příčinou těhotenské cukrovky jsou hormony produkované placentou, které blokují správnou funkci inzulínu.
Čím je dítě větší, tím více hormonů placenta produkuje. Mezi tyto hormony patří:
Za normálních okolností se s narůstající hladinou cukru v krvi tělo dokáže vypořádat produkováním většího množství inzulínu.
Pokud však nastane situace, že slinivka není schopna produkovat dostatek inzulínu k tomu, aby účinně dopravila glukózu do buněk, vzniká těhotenská cukrovka.
Ve většině případech gestační diabetes odezní po narození dítěte, ale někdy může také zůstat nadále jako cukrovka 2. typu.
Riziko vzniku těhotenské cukrovky se zvětšuje ještě o to více, pokud máte před a během těhotenství silnou nadváhu a je velká pravděpodobnost, že se kolem slinivky a jater nachází velké množství viscerálního tuku, který narušuje produkci inzulínu a absorpci glukózy do buněk.
Jelikož už samotné hormony produkované placentou zhoršují funkci inzulínu, je proto důležité udržet si i během těhotenství zdravou hmotnost, abyste minimalizovali riziko vzniku těhotenské cukrovky.
Mezi hlavní rizikové faktory, které mohou zapříčinit těhotenskou cukrovku patří:
Existují i další specifické faktory, které podle výzkumů zvyšují riziko vzniku cukrovky nebo zhoršují inzulínovou citlivost a tím zhoršují metabolismus cukrů.
Jde především o různá onemocnění, která mohou zhoršovat absorpci glukózy do buněk, způsobovat inzulínovou rezistenci nebo sníženou produkci inzulínu.
Mezi tato onemocnění patří:
Pankreatitida - Při pankreatitidě může dojít k poškození beta buněk pankreatu a tím se může snížit produkce inzulínu.
Pankreatektomie - Jedná se o proceduru odstranění části nebo celého pankreatu. Právě pankreatitida bývá častou příčinou tohoto zákroku.
Cushingův syndrom - Jedná se o stav, při kterém organismus produkuje zvýšené množství kortizolu v jehož důsledku nastává rozklad bílkovin a zvýšení hladiny cukru v krvi.
Syndrom polycystických vaječníků (SPV) - V důsledku syndromu polycystických vaječníků organismus produkuje zvýšené množství testosteronu a dalších hormonů, které potlačují produkci ženských hormonů a způsobují nadměrné ochlupení. Studie potvrdily, že ženy se syndromem polycystických vaječníků mají 3-5x větší pravděpodobnost vzniku cukrovky než ženy bez SPV.
Glukagonom - Glukagonom je nádor, který potlačuje produkci inzulínu a produkuje glukagon, čímž vzniká v krvi zvýšená hladina glukózy a také způsobuje katabolické procesy a glukoneogenezi při které dochází k přeměně nesacharidových složek na glukózu.
V neposlední řadě vznik cukrovky ovlivňují i různé potraviny, které obsahují velké množství dusitanů a aminů. Jedná se především o zpracované masné výrobky, jako jsou slanina, uzeniny, párky atp.
Sloučením dusitanů a aminů vzniknou toxické chemikálie nazývané nitrosaminy, u kterých se prokázal negativní vliv na inzulínovou citlivost a mohou také poškodit DNA.
I když existuje velké množství potravin a chemických látek, které mají negativní vliv na vysokou hladinu cukru v krvi, omezení zpracovaných potravin je jeden z důležitých kroků, který Vám pomůže lépe zvládat cukrovku nebo výrazně snížit pravděpodobnost jejího vzniku.
Ještě před tím, než je cukrovka plně diagnostikována se u lidí obvykle objeví prediabetes, což znamená, že hladina glukózy je v krvi trvale zvýšená, ale ne až natolik, aby Vám bylo možné diagnostikovat cukrovku.
Tento postupný náběh cukrovky dává lidem šanci proti vzniku cukrovky bojovat ještě dříve, než se plně projeví.
Některé faktory, jako jsou chemikálie v ovzduší, dědičnost a jiné se ovlivnit nedají, ale další faktory, jako je například životní styl a především stravování je možné změnit k lepšímu a tím výrazně redukovat vznik cukrovky a mnoha dalších onemocnění.
Jak tedy výrazně snížit riziko vzniku cukrovky nebo zlepšit její léčbu?
Těchto několik bodů můžete zavést do praxe ještě dnes:
Dostatečný spánek - Je dokázáno, že nedostatečný spánek vede ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku inzulínové rezistence a nadváhy, které patří mezi hlavní příčiny cukrovky.
Strava bohatá na zeleninu a ovoce - Antioxidanty a vitamíny, které zelenina a ovoce obsahují jsou důležité pro očistu organismu a při boji proti oxidačnímu stresu, který výrazně zvyšuje pravděpodobnost vzniku cukrovky.
Pravidelný pohyb - Pravidelným pohybem dokážete využívat sacharidy mnohem efektivněji a vaše citlivost na inzulín se může rapidně zlepšit. Tyto benefity vám v konečném důsledku mohou významně pomoci při léčbě cukrovky.
Snižte množství rychle vstřebatelných sacharidů ve stravě - Potraviny, které obsahují sacharidy s vysokým glykemickým indexem způsobují prudkou inzulínovou odezvu a prudký nárůst hladiny cukru v krvi. Tento efekt prudkého nárůstu glykémie může vést ke vzniku inzulínové rezistence a proto byste se měli zaměřit především na zdroje sacharidů, které se do krve uvolňují postupně.
Hlídejte si velikost porcí - Jedení velkých porcí jídla může znamenat, že denně přijímáte nadměrné množství kalorií a v konečném důsledku i sacharidů. Dlouhodobě vysoké množství kalorií způsobí přibírání podkožního i viscerálního tuku a může snadno způsobit problémy s inzulínovou citlivostí a později zapříčinit cukrovku.
