Strava je alfou a omegou. V některých případech může nahradit léky, v jiných zas výrazně zlepšit průběh cukrovky či přidružených onemocnění.
Jak se stravovat při různých typech cukrovky – výběr potravin a tekutin – obsah článku
Základem léčby i kompenzace cukrovky 2. typu a gestačního diabetu (těhotenské cukrovky) je právě dieta. Při jejím správném dodržování může dojít k výraznému zlepšení až úplnému vyléčení. Pro lidi, kteří trpí cukrovkou 1. typu, je dieta důležitá stejně (ne-li více), i když ani při té největší snaze nemůže dojít k úplnému vyléčení onemocnění. Podívejte se, jakou roli hraje strava při cukrovce, na jaké potraviny byste se měli zaměřit a jaké naopak z vašeho jídelníčku zcela vyloučit.
Základní odlišnosti při stravování mezi jednotlivými typy cukrovky nejsou výrazné. Alfou a omegou je vyvážená dieta založená na potravinách s nižším obsahem sacharidů, a tedy i nízkým glykemickým indexem (pod 55) a zátěží (pod 10).
Důležité je také omezení příjmu nezdravých tuků a zvýšený příjem potravin, které jsou bohaté na živiny, jako jsou minerály, vitamíny [1], stopové prvky a antioxidanty [2]. Neméně podstatné jsou velikosti a počet jednotlivých porcí jídla v průběhu dne. Obecné doporučení pro diabetiky je, aby svou stravu rozdělili alespoň na 6 porcí [3].
Hned na začátek vás upozorňujeme, že stravování při cukrovce 2. a 1. typu se v zásadě neliší. Následující řádky jsou proto věnovány osobám s oběma typy tohoto onemocnění. Na stávající rozdíly se podíváme blíže v následující stati, "stravování při cukrovce 1. typu".
Předtím než se dostaneme ke konkrétním potravinám či složení stravy z hlediska kalorického příjmu, množství sacharidů, bílkovin a tuků, je důležité, abyste pochopili hlavní dietní zásady při cukrovce [4].
Snídaně: Vegetariánská omeleta (cca 34 g sacharidů)
Oběd: Tuňákový-zeleninový sendvič (cca 40 g sacharidů)
Svačina: 1 šálek neslazeného kefíru (cca 12 g sacharidů)
Večeře: Panenka s ovocno-zeleninovým salátem (cca 34 g sacharidů)
Celkový počet sacharidů za den – 120 g
Hlavní zásady stravování při diabetu 1. typu jsou téměř stejné jako u diabetu 2. typu. Dietní opatření [6] se však dají v tomto případě označit za přísnější, a to zejména z hlediska množství jídla, které může diabetik přijmout v rámci jednotlivých porcí.
Počet sacharidových či tzv. chlebových jednotek [7] je totiž úzce spojen s dávkou píchání inzulínu. Například při píchání 10 jednotek inzulínu před snídaní má diabetik stanovenou porci složenou z 5 chlebových jednotek. Pozor, jde jen o příklad, přesný poměr mezi inzulínovými a chlebovými jednotkami je individuální a za každých okolností ho musí stanovit lékař, resp. dietní sestra.
Jisté rozdíly z pohledu celkového energetického příjmu najdeme i u dětských pacientů, u kterých je cukrovka 1. typu diagnostikována nejčastěji. Optimální složení stravy [8] by mělo vypadat následovně:
Snídaně: ovesné vločky s ovocem, mandlemi a chia semínky (cca 34 g sacharidů)
Oběd: Kuřecí prsa s ovocno-zeleninovým salátem a cizrnou (cca 52 g sacharidů)
Svačina: Ovoce s tvarohem (cca 16 g sacharidů)
Večeře: Salát z kuskusu (cca 38 g sacharidů)
Celkový počet sacharidů za den – 140 g
I stravování při těhotenské cukrovce [10] má podobné zásady jako při 1. a 2. typu. Hlavním rozdílem je celkové množství kilokalorií přijatých v rámci dne, protože kalorický příjem u těhotné ženy přirozeně stoupá – stravou nezásobuje jen své, ale i tělo dítěte. To je zároveň důvod, proč je složení i množství stravy nutné konzultovat s lékařem.
Těhotné ženy s ideální váhou by měly v průměru přijmout 30 kcal na kilogram tělesné hmotnosti za den. Při 20 – 50% nadváze kalorický příjem klesá na cca 24 kcal/kg/den. V případě 50 a více procentní nadváhy by měla žena v rámci jednoho dne přijmout přibližně 12 – 18 kcal na kilogram tělesné hmotnosti. Naopak u žen s nižší hmotností (o více než 10% pod ideální hmotností) je to něco kolem 40 kcal/kg/den.
Dalším rozdílem je složení denního kalorického příjmu. Při těhotenské cukrovce by to mělo vypadat následovně:
Upozorňujeme, že tak jako při příkladech jídelníčku pro diabetiky 1. i 2. typu jde jen o příklad jídelníčku pro ženy, které trpí těhotenskou cukrovkou. Pamatujte, že příjem kalorií byste měli upravit zejména na základě doporučení lékaře a také dle vaší tělesné hmotnosti.
Snídaně: Anglické muffiny s vajíčkem a mlékem (cca 417 kcal)
Přesnídávka: Jogurt s ovocem a ořechy (cca 287 kcal)
Oběd: dýňová polévka + kuřecí sendvič capresse + ovoce (cca 450 kcal)
Svačina: Hummus se zeleninovými tyčinkami (cca 200 kcal)
Večeře: Losos s grilovanými broskvemi, kozím sýrem a rukolou (cca 397 kcal)
Druhá večeře: Krekry s tvarohem a rajčaty (cca 169 kcal)
Začneme z opačného konce, a to potravinami, které jsou pro diabetiky vysloveně nevhodné. Jde o všechny potraviny, které mají vysoký obsah:
To, že některé potraviny nejsou pro diabetiky vhodné, ještě neznamená, že je nesmíte jíst vůbec. Základem je střídmost [11]. Navíc, některé potraviny s nezdravými složkami, obsahují i ty prospěšné. Vynikajícím příkladem je nepasterizovaná ovčí brynza s vysokým obsahem soli, která však v sobě ukrývá i enormní množství zdravých probiotik, minerálů a vitamínů.
Vláknina zpomaluje trávení a vstřebávání živin, proto stojí za pomalejším nárůstem glykémie. Jde o jednu z nejdůležitějších složek diety diabetiků.
K výborným zdrojem vlákniny patří:
Diabetici by měly přijmout max. 1 gram bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti za den. Nadměrné množství bílkovin ve stravě zatěžuje ledviny a játra, které patří u diabetiků k vysoce ohroženým.
Bílkoviny se podobně jako tuky dělí na živočišné a rostlinné. Zatímco živočišné bílkoviny patří k tzv. kompletním (obsahují všechny esenciální aminokyseliny, které si tělo neumí vyrobit samo), v rostlinných bílkovinách zpravidla chybí 1 nebo více esenciálních aminokyselin. Diabetici, ovšem nejen oni, by proto měly bílkoviny získávat z rostlinných i živočišných zdrojů.
Výbornými zdroji bílkovin pro diabetiky jsou:
Tuky se dělí na živočišné a rostlinné. Pro diabetiky jsou obecně zdravější tuky rostlinného původu, neboť živočišné obsahují cholesterol [12], který nepatří k nejzdravějším složkám jídelníčku. Pozor, jisté množství cholesterolu tělo potřebuje, proto není dobré, pokud jej z diety vyloučíte úplně.
Rostlinné tuky obsahují tzv. zdravé tuky, tedy polynenasycené, mononenasycené a omega-3 a 6 mastné kyseliny, které mají příznivý vliv na zlepšení inzulinové rezistence, ale také na krevní tlak či cholesterol, a tedy i na kardiovaskulární systém [13].
Mezi nejlepší zdroje tuků pro diabetiky patří:
Základní informací, kterou potřebujete vědět o sacharidech [14], je jejich dělení na jednoduché a složené. Diabetická strava by měla obsahovat převážně složené nebo tzv. pomalé cukry, tedy polysacharidy, které glykémii zvyšují pomaleji.
Naopak, jednoduché nebo tzv. rychlé cukry (monosacharidy), které stojí za rychlým nárůstem glykémie, byste měli omezit co nejvíce. Samozřejmě, výjimkou jsou stavy hypoglykémie, při kterých vám pomohou právě potraviny s obsahem jednoduchých cukrů.
K vhodným zdrojům sacharidů pro diabetiky patří:
Diabetici by měly přijmout 2 – 3 litry tekutin za den. Jejich přesné množství však závisí i na vaší hmotnosti [15], fyzické námahy či zdravotního stavu. K vhodným tekutinám patří čistá voda, minerálka a neslazený čaj. Naopak zcela nevhodnými tekutinami jsou ty s přidaným cukrem nebo obsahem alkoholu.
Nejlepší volbou jsou neslazené nápoje jako jsou např. voda, čaje, citronáda, minerálka...